Církev? Děkuji, ne!!
Kdo o apoštolské církvi v životě neslyšel, zkusím ve stručnosti:
Apoštolská církev je církev EVANGELIKÁLNÍ, t.j. na rozdíl od církví evangelických bere Bibli téměř doslova. To však má kupodivu řadu výhod, o kterých se zmíním později.
Apoštolská církev je církev "letniční". Co se dělo o "letnicích" krátce po ukřižování a vzkříšení Ježíše, o tom se můžete dočíst v Bibli (i na netu) když si najdete Skutky, 2:1-13. Ale klidně zkuste číst Skutky apoštolů od začátku, není to vůbec nudné čtení, jak byste si mohli myslet.
A tak si ta církev řekla, že co se dělo tenkrát, proč ne dnes? Přinejmenším kladou důraz na to, aby se i dnešní Ježíšovi učedníci mohli modlit v cizích "jazycích" (aniž by kdo jakýkoliv cizí jazyk musel znát!) V praxi to může vypadat třeba takhle: Křesťan vnímá, že nějaký člověk prožívá těžké chvíle. A věří že je k němu veden Duchem Svatým (vy byste asi řekli intuicí). Jde k tomu člověku s nabídkou modlitby. Buď hned, nebo po krátkém úvodu se modlí slovy nesrozumitelnými jemu samotnému, zkrátka má pomoct, aniž by věděl, co člověka trápí, aby ho pak neovlivňoval vlastními názory na věc. Někdy se stane (znám takové případy), že ten druhý člověk na rozdíl od křesťana onen jazyk zná, rozumí mu a dostane se mu v něm rady a poučení.
Protože v Bibli je psáno, kdo v Ježíše uvěří, bude, podle jeho slov, dělat stejné věci jako on, ne-li větší, je zde v církvi samozřejmostí také uzdravování i z oficiálně neléčitelných nemocí a to okamžitě. Má to však svá pravidla, která, jak jsem viděla, nerespektovali někteří američtí kazatelé, kteří s velkou slávou a reklamou přijeli "zachraňovat" naše lidi. (Navíc s jim vlastním příliš hlasitým hlasovým projevem). K tomuto tématu ještě napíšu jindy.
Modlitba nebo i zpěv v jazycích (zpěv obvykle doprovází nádherná melodie) svědčí i samotnému letničnímu křesťanu. Bylo by to dlouhé povídání - z vlastní zkušenosti a z pozorování těch druhých. Ne všechny modlitby v jazycích jsou dány "shůry" - tedy od Boha, či Ducha Svatého, často tryskají "jen" z duše. Člověku však uleví! (Jen jednou jsem slyšela jakéhosi fanatika ve městě, u něhož jsem cítila, že jeho "modlitba v jazyku" má jiný původ než božský, jiný než "čistý"....)
A teď můj zážitek, který už zůstává jen úsměvnou vzpomínkou:
Sešli jsme se v menší skupině v pronajaté místnosti na pravidelných modlitbách za potřebné.
Mladý bratr nádherně hrál na kytaru a zpíval radostné písně. Ostatní tančili, hopsali nebo se vlnili do rytmu, někteří zpívali s ním. Tak úžasnou atmosféru jsem už nikdy víc nezažila! Napadlo mě: Tohle je to boží království? Cítila jsem doteky andělů, má duše se vznášela vysoko, převysoko....
Najednou vstal "bratr starší", čímž rázem přerušil tu krásu a prohlásil: "Včera byla pokřtěna naše sestra. Sestro, přistup, Bůh ti chce dát víc!"
Co víc mi může dát, říkala jsem si s nelibostí. Včerejší křest ponořením do bazénu se silně chlorovanou vodou poněkud odnesly hlasivky (nezacpala jsem si nos). Nemohla jsem teď mluvit, jen šeptat.
Přidal se bratr, který vedl modlitby a oba na mě položili ruce. "Popros Ježíše, aby ti dal dar jazyků."
Mnoho páru očí mě s napětím sledovalo.
"No a teď začni mluvit v jazyku!"
Jedná se o zvyklost církve, po křtu vodou přijde "křest v Duchu Svatém", je to obdoba katolického biřmování.
Bratři po mě chtěli, aby se mi okamžitě vrátil hlas a navíc v cizím jazyku, ačkoliv jsem si nebyla jistá, jestli tento dar skutečně chci! Nejraději bych se propadla!
Zachránil mě mladý kytarista: "Tak už ji nechte, já jsem ty jazyky dostal taky až o něco později".....
Náš moudrý pastor toho večera nebyl přítomen, později celou situaci zhodnotil slovy: "dobrá věc, jen ve špatnou chvíli."
(pokračování o podivnostech církve v dalším blogu)
Pokud chcete další informace o Apoštolské církvi: https://cs.wikipedia.org/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev_(%C4%8Cesko)
Komentáře
Okomentovat